Biflování

Marek Osouch napsal pěkný blogpost Biflování ne, učení ano. (už dávno, zapomněl jsem tohle publikovat).

Naprosto souhlasím s tím, že rádoby odborníci (a mezi námi, neznám nikoho, kdo by si říkal odborník na pedagogiku a nebyl jen rádoby) žvaní a naprosto ztratili kontakt s realitou.

S čím už tak nesouhlasím je ne biflování. Abych nebyl pochopen špatně – není dobře biflovat se všechno. Ale u některých věcí to jinak nejde. U zařazení rostlin v biologii přijde logika a souvislosti až poté, co se člověk trochu naučí systém. U dějepisu je plno souvislostí, bohužel většinou je nevidí ani učitelé (já mám obrovské štěstí na výborného dějepisáře). Ale přese všechny souvislosti, je tam hodně biflování a nemyslím si, že je to špatně.

Myslím si, že dobrý učitel se snaží dávat věci do souvislostí, ale mnoho předmětů je prostě a jednoduše o tom, aby si člověk plno věcí zapamatoval. A kdo to nezvládne, ten si myslím nemá právo ani na dokončené základní vzdělání.

Zapsal Anαbet v úterý